Pozdní světlo: Snová krajina Michala Zajačka

Množství umění v rámci projektu Pozdní světlo, jehož autorem je Miloš Karásek, se nám pomalu rozrůstá. V chodbách můžete najít sochařská i malířská díla nejen samotného autora, ale i dalších umělců, které Karásek do projektu zapojil. Zdravotnické zařízení je postupně dotvářeno výtvarnými díly, které svou kvalitou a energickou informací zkvalitňují prostor. Díky tomu tak vzniká podpůrná aktivita směřující ke zlepšení pobytových podmínek pacientů a ke zvýšení efektivity léčebného procesu.

Výtvarná díla jsou autory zapůjčována zdravotnickému zařízení na časově neohraničenou dobu. Projekt nečerpá žádné dotace a materiální náklady jsou plně hrazeny autory za přispění ADP-SANCO. Jedná se tak o nekomerční čistě charitativní aktivitu.

Pokud byste chtěli projekt podpořit, můžete zakoupit libovolné dílo podle vašeho výběru. Každé bylo naceněno, cena je bez jakékoliv zprostředkovatelské marže a plná částka připadne přímo výtvarníkovi, který na ni vystaví doklad. Dílo, které si můžete následně odnést, bude okamžitě nahrazeno jinou prací téhož autora. Další možností je dílo věnovat do stálé kolekce zdravotního zařízení, aby tak i nadále sloužilo pacientům.

Prostory nově ožily fotografiemi z cyklu Krajina Sen slovenského fotografa Michala Zajačka, který zobrazuje jasnou cestu naděje ve chvílích, kdy je v nedohlednu.

Náš svět a život, který v něm žijeme, není bezproblémový. Dny plné radosti a světla mohou střídat období bez radosti, kdy vše kolem pohltí tma. V těchto situacích není jednoduché zachovat si naději, ale máme na výběr, jak budeme nahlížet na náš osud a jakou optiku zvolíme. Michal Zajaček si vybral. Důvěrně zná stavy bez světla a ví, že existuje temnota, ale rozhodl se pro barvy, protože barva znamená život. Jeho cyklus „ KRAJINA SEN“ je radostným záznamem prostoru kolem nás, vesmírné energie, která vyzařuje z každého stromu, z každé vodní hladiny, z každého mraku na nebi. Přes Michalovy fotografie se vracíme do důvěrně známých míst našeho podvědomí, do zasněné krajiny bez času.

Každý z nás zažil situaci, kdy se probudí v náladě pod bodem mrazu, ale stačí, aby byla modrá obloha, na ní sálající slunce a špatná nálada začne pozvolna opadávat. Zajačkovy fotografie působí podobně, stačí se na ně zadívat, pocítit jejich pozitivní energii a vykročit do prostoru, který nám autor otvírá. Když se posléze člověk z takového výletu vrátí, dokáže ve svém okolí spolehlivě rozeznat jiskřivou barevnost světa i když je náhodou pod mrakem. Cesta pokračuje.

Miloš Karásek